Slavíme Den díkuvzdání
Toto setkání bylo odpočinkové, naprosto odlišné od ostatních lekcí. Byl to čas, který jsme záměrně věnovali budování vztahů, k posílení pocitu bezpečí, přijetí v klubu. Během podzimu se k nám totiž přidaly i nové maminky s dětmi, tak vznikla příležitost pro stmelení a vtažení nových členů do našich setkávání. Den díkuvzdání je svátek, který je slaven převážně v křesťanském prostředí. I přesto můžeme naše děti vést k pocitu vděčnosti za všechny dary, které nám příroda dává. Není samozřejmé, že semínka, která zasejeme, se uchytí, vyklíčí, vyrostou a časem vydají úrodu. Připomněli jsme si, že je třeba se o půdu starat, respektovat její přání a potřeby, prostě být s přírodou kamarádi. Pokud prší, semínko má dostatek vláhy, pokud delší dobu nezaprší, je třeba se o pole a zahrady starat a zalévat. Všechno má svůj čas, a časem se dočkáme odměny v podobě úrody. Každá rodina měla za úkol přinést výplod své zahrady nebo výrobek ze sklizně (např. marmeládu, med, ořechy, dýně, kukuřici… ) Z přinesených surovin jsme připravili malou večerní hostinu. Produkty, které zrovna nebyly součástí našich receptů, byly použity na dekoraci stolu.
